Vítám tě

                                    Vzorní školáci

                   Byla jednou jedna škola-ZŠ Antonínská.

                   Všechny děti ji velmi milovali,nejvíce však žáci z 7.B.

                   To byli mimochodem ti nejvzornější studenti na celé škole.  

                   Vždy byli velmi pečlivě připraveni na vyučování,

                    v hodině nikdy nevyrušovali, sami se hlásili se o další práci,

                    až je paní učitelka občas  musela přibrzdit,aby si také odpočali,

                    protože s učením nechtěli přestat ani o přestávkách.

                    Pokaždé když vyučování končilo, byli všichni studenti velice smutní

                    že už musí domů, nejvíce však učitelé a pan ředitel,

                    což není divu, protože se s takovými andílky jen těžko loučili. 

                    Studenti totiž využívali každičkou volnou chvíli výhradně ke studiu a                                

                    četbě odborné literatury.

                    Pan ředitel létal do školy tryskáčem, aby toho co nejvíce stihl,

                    hned po něm  přistávala vrtulníkem paní zástupkyně a učitelský sbor dojížděl    

                    v obrněných transportérech v čele s panem školníkem, který jim prorážel cestu  

                    tankem. Nemohli se totiž svých studentíku dočkat.

                    Pan ředitel pro děti často pořádal vyhlídkové lety balónem,

                    těm nejlepším dokonce dovolil i seskok padákem a při výročí školy 

                    i let rogalem. Na školní zahradě se pořádali turnaje  a soutěže v adrenalinových  

                    sportech, protože  jinak by se adrenalinu na této škole nikdo nedočkal.

                                   A PAK ZAZVONIL ZVONEC,

                                   POHÁDKY BYL KONEC

                                  A NASTALA KRUTÁ REALITA-

                                  VYUČOVÁNÍ V  7.B – POSTRACHU CELÉ ŠKOLY…

  Knedliková Nicolle